Proč nás ve škole učíili fakta a ne myšlenky? Nevíte, jestli máte kamarádit s populárními dětmi z bohatých rodin nebo se zavrhovanými dětmi z chudých rodin? Proč se lidé musejí rozdělovat do různých skupin? Co dělat, když vás hodiny nudí tak, že skoro usínáte? Je správné podvádět při testech a zkouškách?
Ve škole nás učí fakta proto, že myšlenky jsou nebezpečné pro lidi, kteří chtějí, aby všechno zůstalo takové, jaké to je. A to chce naše společnost. To si přeje většina společností, proto že je to dělá "společností". Společnost není nic jiného než skupina lidí, kteří sdílejí stejný názor na život.Tito lidé mají společné tradice, instituce a zájmy. Nic z toho, co tyto tradice, instituce a zájmy ohrožuje, nelze učit ve školách. Není nic nebezpečnejšího než nové myšlenky. Proto jsou děti vedeny k tomu aby se "učili, nikoli k tomu, aby "volně přemýšleli". Přemýšlení vyžaduje samostatnost, zatímco k učení stačí papouškovat naučené fráze. Děti si mají zapamatovat jména prezidentů, měst, jména velkých bitev. "To jsou fakta, zapamatujte si je!" Jenomže nehorší je, že fakta jsou jen málokdy skutečnými fakty - to jest objektivními informacemi o tom, co se stalo. Velice často jsou to jen jednostranné interpretace, jejichž cílem je ospravedlnit a posílit určitý názor. Naši učitelé se snaží vštípit nám tento názor, nikoli učit nás objektní fakta.Proto mají děti v různých zemích rozdílné názory na tytéž histrorické události. Všechno záleží na tom, kdo a co je učí. To všechno se ale může změnit. Dívejme se kolem sebe a všímejme si toho, s čím nesouhlasíme. Zkoumejme příčiny a pak udělejme něco, co situaci změní. Lze říci, že na světě jsou v podstatě dva druhy lidí. Tadicionalisté a reformátoři. Tradicionalisté jsou ti, kteří se dívají do minulosti a dělají všechno tak, jak se to dělalo vždycky. Reformátoři jsou ti, kteří se dívají do minulosti a snaží se změnit přítomnost, aby se neopakovala minulost. My se můžeme stát reformátory. A jednou z prvních věcí, kterou bychom měli změnit, školský systém. To jedna z prvních věcí, kterou bychom museli změnit, kdybychom chtěli změnit cokoli. Neboť člověk se stává tím, co se učí. A je velice obtížné se to odnaučit. A jak můžeme změnit školy? Ať uděláme cokoli, školu nezměníme za týden, ani za rok. A pravděpodobně ji nezměníme ani v dohledné budoucnosti, ale můžeme změnit svůj přístup ke škole. Dívejme se na školu novým způsobem. Ať je jakkoli nedokonalá, dívejme se na ni jako na jeden z kroků, jejž musíme udělat, abychom se dostali tam, kam se chceme dostat.Navrhněme pozitivní změny, o nichž si myslíme, že by mohly školu zlepšit. I v těch nejméně demokratických školách jistě existuje nějaký mechanismus, který nám to umožní. Bavme se. Buďme odvážní. Ale nekritizujme všechno a neberme se příliš vážně. Vysvětleme rodičům a učitelům a ostatním členům naší komunity, kteří jsou nám ochotni naslouchat, co by se dalo změnit. Řekněme jim, aby nás neučili jen "fakta", ale také myšlenky. Můžeme jim říci, aby nás začali učit 3 základní zásady holistického života: Vědomí, Upřímnost, Zodpovědnost. Můžeme jim navrhnout, aby na základě těchto zásad vypracovali nové osnovy. To neznamená, že bychom se měli přestat učit číst, psát a počítat nebo že bychom měli zrušit ostatní "akademické" předměty. Měli bychom jich však užívat jako nástrojů, které nám umožní žít podle těchto zásad.Také jim můžeme doporučit, aby vytvořili program, který bude zahrnovat všechny důležité aspekty lidské existence včetně ekonomiky, udžitelných způsobů života, respektování rozmanitosti, oslavování sexuality a tvůrčího myšlení. Řekněme jim, že pokud budou vyučovat tyto předměty, nebude obtížné zaujmout naši pozornost a udržet nás ve škole. A také jim řekněme, aby přestali rozdělovat žáky do tříd podle věkové skupiny. Žákům by mělo být dovoleno sdružovat se ve skupinách na základě společných zájmů. A zrušme veškeré testy, zkoušky a klasifikaci. Nechť se radost a vzrušení stanou testem toho, zda jsou mozky žáků stimulovány či otupovány. A nakonec jim navrhněme, aby dali žákům možnost spolurozhodovat o záležitostech školy. To by byla skvělá škola! A ještě by se mohli zrušit domácí úkoly. Je zbytečné po sedmi hodinách vyučování vypracovávat ještě domácí úkoly. Děti dnes dostávají až třikrát víc domácích úkolů než před dvaceti lety. Pokud si myslíte, že dostáváte příliš velké množství domácích úkolů, promluvte si o tom s rodiči a řekněte jim, ať si o tom promluví s učiteli. Myslíte si, že by se i tak nic nezměnilo? To nemůžete vědět! Možná si to myslíte, ale nevíte to jistě! Nejhorší ze všeho je něco nezkusit jen proto, že si myslíte, že předem víte, jak to dopadne. To zabrzdí vaši energii ještě dřív, než se rozproudí. NIKDY SI NEŘÍKEJTE, ŽE NĚCO NEMÁ CENU, DOKUD TO NEZKUSÍTE. POKUD NIC NEZKUSÍTE, NIKAM SE NEDOSTANETE! A pak můžete říkat pravdu, že jste měli pravdu. Od začátku jte věděli, že se nikam nedostanete, a taky jste se nikam nedostali. Sice z toho nemáte příliš velkou radost, ale aspoň si můžete říkat, že jste měli pravdu. Tento postoj umožňuje lidem, kteří nejsou příliš šťastní, aby zůstali nešťastní. Tento postoj umožňuje lidem, kteří jsou rozzlobení, aby zůstali rozzlobení. Tento postoj umožňuje lidem, kteří se nemohou hnout z místa, aby zůstali na místě. Mysleme pozitivně. Ohodnoťme negativní myšlenky. Pozitivní myšlení má fyzické účinky, neboť vysílá vibrace. Ovlivňuje proudění energie a produkuje pozitivní výsledky.
Rozdělování do skupin je jeden ze způsobů hledání identity. Pro mladé lidi je to zvláště důležité. Život je proces, během kterého člověk definuje sám sebe.Celý život se rozhodujeme, čím budeme, a ve škole to není jiné. Nikdy nedělejme nic, co se příčí naší povaze, jen proto, abychom se mohli stát členem nějaké skupiny. Buďmě vždycky sami sebou! Pokud nám dnes vyhovuje stýkat se s určitou skupinou, dělejme to. Pokud nám bude zítra vyhovovat stýkat se s jinou skupinou, dělejme to. Ale nedovolme žádné skupině, aby nás kooptovala. Skupiny rozdělují, jednotlivci sjednocují. Funkcí skupin je rozdělovat lidi. To je činí skupinami. To je moje "praktická" odpověď. Má duchovní odpověď zní: Není nutné izolovat se jeden od druhého jen proto, abychom našli osobní identitu, ale někdy se to tak jeví lidem, kteří žijí ve falešné představě, že existuje nejednotnost. Tento názor říká, že povahou všeho je nejednotnost, nikoli jednota. Podle této teorie je všechno ve vesmíru oddělené. Proto si lidé myslí, že musejí být jeden od druhého odděleni, aby mohli poznat sami sebe. Ve skutečnosti je to právě naopak. Tím myslím, že svou identitu najdeme v jednotě, nikoli v oddělenosti. Své pravé já musíme hledat v jednotě. Kdybych vám řekl, že máte stejnou funkci a účel jako kterýkoli strom nebo hora či oceán, věřili byste mi? Asi ne, že? A přece to je pravda! Smyslem a funkcí stromů je růst a totéž smyslem každého člověka. Je to smyslem a funkcí všeho živého. Rosteme a stáváme se nejkrásnější verzí té nejkrásnější představy, jakou jsem kdy měli o tom, čím jsme. Totéž dělá strom. Jediný rozdíl je v tom, že my si to uvědomujeme, kdežto strom ne. Víme to na vědomé úrovni, kdežto úroveň stromu je jiná. Uvědomujeme si své Já. To znamená, že jsme sebevědomí. Jsme vyspělejší bytosti než strom. Nicméně strom i my máme stejný cíl - růst. Chápete to jenom, pokud jde o strom? Nechápete, že hora a oceán rostou? Zdá se vám, že se naopak zmenšují? Takže ztotožňujete "růst" se "zvětšováním"?! Růst je evoluce v různých formách. Hora se neustále mění. Oceán také. Všechno živé se neustále mění. Jakákoli změna je růst. Tomu se říká evoluce. "Větší" není nutně "lepší". Něco se může zmenšit a přisto lze říci, že se to vyvinulo.
Promluvte si s učitelkou. Řekněte jí, že vás její hodiny nebaví, a že nevíte, co máte dělat. Zeptejte se jí, zda vám nemůže ukázat nějaké experimenty, které by zaujaly vaši pozornost. Také si promluvte se spolužáky, abyste zjistili, zda mají stejný pocit jako ty. Jestliže mají, požádejte učitelku, aby vám občas uložila nějaký zajímavý úkol.(Ale nejdřív se zeptejte spolužáků, zda s tím souhlasí.) To by nejen zvýšilo váš zájem o dané předměty, ale zároveň byste měli příležitost poznat své spolužáky. Promluvte si o tom také s rodiči. Možná budou mít nějaký dobrý nápad. V každém případě něco udělejte. Samy stížnosti nestačí.
A poslední věc...nevíte jestli máte podvádět při zkouškách a testech, nevíte zda je to správné, chtěli byste opisovat a zase někomu naopak pomoci s něčím jiným. Něco vám řeknu. Neexistuje nic "správného" a "nesprávného". Některé věci jsou "prospěšné" a jiné "prospěšné nejsou". Některé věci vám pomohou dosáhnout toho, co chcete, a jiné vám nepomohou(o tom ještě budeme hovořit v jednom z následujících článků). Naši učitelé taky podváděli při zkoušeních a testech, a také jejich učitelé. A učitelé učitelů našich učitelů pravděpodobně taky. Tak to bylo snad pořád. Tak proč byste to nemohli dělat i vy? Je přirozené, že si lidé pomáhají. Nebo snad ne?
Komentáře
Přehled komentářů
..i tohle je dobrý :) Dítě, Ty mě překvapuješ :) Až po roce jsem si všimla, jaký tu máš super články :)
odpověď Moneo
(luciki, 21. 8. 2007 14:47)Na nějaké stránce jsem to stahla a myslim si ze je to opravdu dobrej a pravdivej clanek...No proste nejaka stranka :o)
To je názor
(Moneo, 21. 8. 2007 14:02)Achojte Kačere - tohle je dost dobrej článek... fakt zajímavý a pravdivý věci......jenom dotázek.....kdo to napsal??? Díky
...
(mamina, 12. 8. 2008 23:48)